Co nás trápí

Příkladem úhynu zvěře mimo silnice je nález srnečka-ročka dne 3.dubna 2012 ve stadiu počínajícího rozkladu v lokalitě \"Olšák\" (viz foto vpravo). Detail hlavy srnečka je v příloze. Srneček nejevil známky poranění, uhynul patrně z důvodu onemocnění. Možnou příčinou je monodieta nevhodné stravy - v blízkosti se nalézá více než stohektarový lán řepky olejky.
soubor ke stažení: 1115.jpg (velikost: 121,68 kB)
19. 4. 2012
Ničení mysliveckých zařízení vandalyNičení mysliveckých zařízení vandaly
Krmeleček v lese \"Na pískách\" - zničen neznámým vandalem v březnu 2012.
soubor ke stažení: 1113.jpg (velikost: 67,53 kB)
22. 3. 2012
V polovině ledna 2010 postihla les Na pískách kalamita z těžkého sněhu. Bohužel zdejší borovicová monokultura je k tomuto druhu kalamity obzvláště náchylná. Po předloňské vichřici Emma je to již druhá živelná pohroma, která postatně mění vzhled zdejšího lesa. Ačkoli škodami na lese se tato kalamita přiblížila k předchozí větrné kalamitě, naštěstí tentokrát nedošlo ke škodám na mysliveckých zařízeních, jako tomu bylo v březnu 2008. Z pohledu mysliveckého hospodaření se tím ovšem v kritickém období zatarasením cest zkomplikovala doprava krmiva. Díky rychlému zpracování kalamity se ale již během února cesty zprůjezdnily, a do budoucna je naděje, že poničená borovicová monokultura bude po těchto zkušenostech postupně přeměněna v živlům odolný různověký les s vysokým podílem původních listnáčů ( dub, habr,lípa aj.), který poskytne zvěři nejen dostatek úkrytů, ale bude skýtat i vyšší úživnost.
soubor ke stažení: 1039.jpg (velikost: 163,33 kB)
17. 3. 2010
Se zvyšující se hustotou silniční dopravy narůstá i intenzita střetů vozidel se zvěří - v naší honitbě především se zvěří drobnou - zajíci a bažanty. Ročně zde silniční provoz způsobuje ztráty na drobné zvěři v počtech do desítek kusů. Nejhorší situace je na silnici II. tř. Kyjov - Milotice v úseku mezi letištěm a zatáčkou u lesa /Na pískách/ - viz mapka vpravo (vyznačeno červeně). Tento úsek je nebezpečný i z hlediska havárií vozidel s vážnými následky - řidiče patrně svádí k rychlé a nepozorné jízdě rovinatý a přehledný terén - s mírným klesáním od letiště k Miloticím, jež končí ostrou levotočivou zatáčkou. V tomto úseku ovšem silnici přetíná migrační trasa zvěře - proto jsou zde střety se zvěří tak časté. Viz foto v příloze, jež lze nalézt po kliknutí na název příspěvku.
soubor ke stažení: 1005.jpg (velikost: 119,95 kB)
14. 8. 2009
O tom, že si koroptev nejen zaslouží naši pozornost, ale má také smysl podporovat zvyšování jejích stavů, pojednává následující stručný výčet důvodů. Záchrana koroptve je naše etická povinnost, protože člověk by měl napravovat své chyby a umožňovat zvířatům žít ve společně obývané krajině. Koroptví populace je kriticky ohrožená a bez naší podpory je její budoucnost nejistá. Protože koroptev bývala nejpočetnější lovnou zvěří, máme o ní přesné archivní údaje od poloviny 19. století. Vytváření příznivých podmínek pro koroptev polní vede k ekologicky stabilní a zdravé kulturní krajině, kterou potřebuje i člověk a jiné druhy živočichů (deštníkový efekt). Koroptev je poměrně nenáročná, dobře se rozmnožuje a především díky myslivcům máme četné zkušenosti s jejím chovem, vypouštěním, komorováním a ochranou v přirozeném prostředí. Koroptví kuřátka se nechají snadno adoptovat svobodným kohoutkem (tzv. celibátník), celým párem nebo dokonce kvočnou. O koroptve se dá dobře pečovat ve volné přírodě, neboť mají malá teritoria a příliš se nevzdalují od místa, kde se narodily (nebo byly vypuštěny). Koroptve významně pomáhají zemědělcům omezovat škodlivý hmyz. Zajímavost: Údajně jde o jediného predátora mandelinky bramborové. Citace je z http://www.koroptvicky.cz/ Pu kliknutí na název článku si můžete prohlédnout další fotografie z dílny autorů, kteří nám dali svolení k jejich šíření na našem webu. Tímto bych jim ještě jednou poděkoval.
soubor ke stažení: 1004.jpg (velikost: 74,66 kB)
14. 8. 2009
Tak jako i jinde na jižní Moravě, tak i v naší honitbě pozorujeme setrvalý úbytek početnosti koroptve polní. V současné době jsou v honitbě našeho MS vyjímečně pozorována hejnka čítající sotva pět či šest jedinců. Není v silách jednoho MS, aby zvládlo záchranu této půvabné, kdysi lovné, zvěře. Úbytek koroptví zvěře je nutno řešit ve spolupráci s dobrovolnými i profesionálními ochránci přírody, s přispěním dotací na myslivecké hospodaření z dotačních titulů MZe. Jednou z možností je i zapojení se do projektu Čiřikání zde : http://www.koroptvicky.cz/ Jedním z míst, kde je v našem MS delší dobu pozorováno hejnko koroptví ( 4-6 jedinců) je travnatá plocha letiště provozovaném aeroklubem Kyjov. Jedná se o Významný krajinný prvek (VKP) s dosud úspěšně přežívající populací vzácného sysla obecného, a výskyt koroptve zde pravděpodobně souvisí s přehledným a slunným stanovištěm s bohatou potravní nabídkou semen plevelných rostlin. Jelikož JV část letiště (louky), jehož celková plocha přesahuje 20 ha, náleží k.ú. Milotice, rozhodli jsme se podpořit tuto populaci kroptví zimním přikrmováním. Výhodně jsme přitom využili stávající patníky ( plechové stříšky), jež po stranách vymezují vzletovou plochu. Kromě krmiva jsme do patníků dávali i seno, jež posloužilo nejen zaječí a srnčí zvěři, ale případně mohlo posloužit i jako ochrana koroptvím, jestliže by se v případě nepříznivého počasí - zlákány potravou - uchýlily do těchto přístřešků, sloužících jako jakési plechové koroptví boudy. Fotografie z přikrmování (leden 2009) lze nalézt po kliknutí na název tototo příspěvku.
soubor ke stažení: 945.jpg (velikost: 320,39 kB)
30. 4. 2008
Tak jako celou naší republikou, i naší honitbou se v sobotu 1. března 2008 prohnala více jak stokilometrovou rychlostí vichřice Emma. Postiženy byly především stoleté borové porosty v lese Na pískách ( jedná se asi o 50 ha část lesního komplexu) , zejména na nevysokém návrší, kde se vítr mohl do korun borovic na návětrné straně opřít nejvíce. Podle odhadu zdejšího odborného lesního správce zde padlo k zemi zhruba 1000 m3 dřevní hmoty. Letecký snímek s červeně vyznačenou šipkou směru větru, a místa největších škod na lese je vpravo od příspěvku (žlutě je vytečkována hranice honitby). Dalším místem závažných škod je Bažantnice - anglická část zámeckého parku. Tam jsou škody na dřevní hmotě sice sotva poloviční, ale těžko vyčíslitelné z estetického a kulturního hlediska. Zde padlo k zemi několik mohutných (opět asi stoletých) jasanů dubů a topolů ( cca 50 m3). Zajímavé je , že směr ležících stromů naznačuje, že se zde vichřice z původního směru poněkud vychýlila - patrně vlivem blízké masívní budovy zámku. Oproti Pískům , kde se borovice - bořeny západním vichrem - kladly k zemi pokorně východním směrem, v Bažantníci jejich koruny směřují na severovýchod. Zbořeny byly rovněž 3 kazatelnicové posedy a bažantí zásyp. Fotogalerie o škodách jsou k nahlédnutí po kliknutí na název příspěvku. V zájmu co nejrychlejší likvidace kalamity byly poškozené stromy počínaje 17. březnem zpracovány harvestorovou technologií (lesní kácecí a odvětvovací stroj) - fota ze zpracování kalamity jsou rovněž v příloze.
soubor ke stažení: 916.jpg (velikost: 224,71 kB)
7. 3. 2008
Bohužel se dosud v naší honitbě setkáváme s likvidací některých ekologicky stabilizačních prvků, které zkvalitňují životní prostředí pro zvěř a umožňují provoz myslivosti, zejména jde o rozorávání polních cest a likvidaci rákosin a křovin. Např. v prosinci 2008 byla rozorána polní cesta mezi Šidlenami a Společným vinohradem v délce 80 m, a přitom byly zlikvidovány i křoviny okolo cesty viz. letecký snímek (po kliknutí dole), kde je rozoraný úsek žlutě vytečkován ( vlevo vinohrady za Šidlenami, vpravo Společný vinohrad). Další snímky k případu jsou k nahlédnutí po kliknutí na název příspěvku včetně fotografií nedávno zlikvidovaných křovin (únor 2008) v severním cípu PR Horky.
soubor ke stažení: 908.jpg (velikost: 151,23 kB)
19. 2. 2008
Tak jako pro katastry mnoha jiných obcí na jižní Moravě, jsou i pro katastr obce Milotice zpracovány tzv. Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSESk), které mají za účel ekologicky stabilizovat zemědělskou krajinu postiženou scelováním pozemků (likvidací remízků, mezí atd.) při kolektivizaci zemědělství v letech 1948 - 1989. Bohužel, dosud zůstává většinou pouze u plánů, a realizace ekologicky stabilizačních prvků (biocenter, biokoridorů aj.) se děje spíše vyjímečně. Kromě problémů s vlastnictvím dotčených pozemků ( s jejich výkupy či souhlasem nájemců či vlastníků) je příčinou i celkový nezájem ze strany veřejnosti i potenciálně zainteresovaných subjektů, tedy i mysliveckých sdružení, pro které by zlepšení přírodním poměrů v jejich honitbě mělo být nepochybně velmi vítané. Příkladem dosud nerealizovaného přírodně stabilizačního prvku, a přitom pro myslivost potenciálně velmi přínosného útvaru, je plánovaný biokoridor BK 18 (dle územního plánu), který má v délce 800 m a šířce 30 m propojit biocentrum Černý kopec (BC 26 - Kopce) s BC 27 - Homole ( PR Horky) , čímž by byl vytvořen zalesněný pás o ploše cca 2,5 ha. Tento biokoridor by byl vytvořen zalesněním ( včetně křovin) stávajícího protierozního pásu (úhoru), který je dočasným řešením stabilizace erozního svahu na více než třicetihektarovém lánu orné půdy v lokalitě U Žofie. Jedná se o typický příklad vytvoření ekologicky labilního krajinného prvku (1985), vzniklého hospodářsko - technickou úpravou původně velmi členitého terénu, porostlého křovinami na místě zaniklých lignitových dolů ( propadliny, výsypky). Jelikož tato dříve hospodářsky nevyužívaná lokalita před úpravami měla z mysliveckého hlediska kvality tzv. komory zvěře, byla by realizace biokoridoru částečnou kompenzací za zhoršení podmínek pro život lovné zvěře. Letecký snímek lze shlédnout kliknutím dole, na němž je žlutě orámován biokoridor , vpravo PR Horky, vlevo BC Černý kopec (vinohrady). Další obrázky s popisem lze spatřit kliknutím na název příspěvku. Na Foto 1 je uprostřed lánu (osamocený strom) studánka U vrby, o kterou pečují členové MS. Příkladem úspěšné realizace ÚSESk je aktivita myslivce Dr.ing. Petra Marady v blízkých Šardicích. O jeho chválihodném úsilí byl natočen dokument pro pořad Tisíc let české myslivosti - možno shlédnout zde: http://www.zkracovatko.cz/qfr .
soubor ke stažení: 907.jpg (velikost: 179,24 kB)
19. 2. 2008
Naše MS je situováno v teplé a suché oblasti ČR, jíž charakterizují vinice a kukuřičné lány. Jelikož průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou - dle pozorování z let 1920-50 - činil jen asi 40 dnů, a dále se snižuje vlivem globálního oteplování (zima 2006/07 byla téměř beze sněhu), není zimní strádání z nedostatku potravy hlavním faktorem, který by měl vliv na přežití a dobrou kondici zvěře. Extrémní zimy, kdy zvěř skutečně strádá hlady (soudě podle ohryzu dřevin zaječí zvěří), se zde vyskytují zhruba 1x za 15-20 let. Takové zimy se zde vyskytly např. v letech 1986/87 a 2005/06. Naproti tomu jarní nebo letní přísušky, které přicházejí v období kladení a výchovy mláďat se zde vyskytly v letech 1983, 1992, 1994, 2000, 2003, 2004, 2006 a 2007 . Nedostupnost vody z nedostatečných srážek je umocněna skutečností, že zdejší převážně lehké půdy rychle infiltrují srážkovou vodu pod povrch půdy. Přitom četnost jarních a letních přísušků se s globálním oteplováním zvyšuje. Po kliknutí dole je možno spatřit obrázek z jarního přísušku ( z 19. května 2007) v lokalitě Holiska. Na snímku je zachyceno nejvlhčí místo v obilném lánu, na kterém zejména srnčí zvěř marně hledala stopy vlhkosti. U vědomí tohoto nepříznivého trendu zřídili členové MS napaječky pro zvěř ve dvou variantách. Buď je do plechových či umělohmotných nádob jímána srážková voda ze střechy zásypu, nebo je pitná voda pravidelně doplňována do stolitrových betonových napaječek (ke shlédnutí kliknout na název příspěvku). Vzhledem ke stále častějšímu výskytu černé zvěře by do budoucna bylo vhodné vytvořit umělá kaliště, která by rovněž mohla posloužit jako napaječky. Přirozená kaliště, typická pro jílovité půdy, se zde nevyskytují, v honitbě je pro zvěř k dispozici pouze jediná studánka ( U Žofie), o kterou pečují členové MS.
soubor ke stažení: 868.jpg (velikost: 80,05 kB)
20. 11. 2007
Při pochůzce honitbou lze občas narazit na černou skládku . Někteří nezodpovědní občané chtějí ušetřit, a tak odpadky pečlivě zabalené v PE pytlích vyhodí do lesa, remízků či jen tak to příkopu u polní cesty, jako v tomto případě. Odpadky - zejména PE folie -pak rozfoukává vítr do okolí, odkud jsou jen obtížně odstranitelné. Nejvíce černých skládek lze odhalit v předjaří. Na obrázku vpravo je černá skládka objevená v březnu 2007 za Šidlenami. Po kliknutí na název příspěvku je i foto dalších černých skládek, objevených v únoru 2008 při cestě k lokalitě U Žofie a v lese Na pískách . Další fota černých skládek jsou průbežně zveřejňována. Myslivci našeho MS několik let se podílí na likvidaci těchto skládek, bohužel někteří naši \"aktivní\" spoluobčané vytvoří další.
soubor ke stažení: 728.jpg (velikost: 517,95 kB)
21. 4. 2007
Jelikož v drtivé většině je naše honitba situována na orné půdě,je zde zásadní rozdíl v možnostech pozorování a lovu zvěře v letním a zimním období.Zatímco v zimním období je zdejší krajina přehledná díky rozlehlým lánům ponechaným černému úhoru (oraniště) nebo zasetým ozimy,v letním období je tomu právě naopak.Vzhledem k hojnému pěstování vysokých plodin (slunečnice,kukuřice,řepka,obilí) v letním období zvěř takřka \\\"zmizí\\\" ve vegetaci.V květnu je ukryta v řepce,v červnu v obilí.V červenci se schová do slunečnice a kukuřice,a tam zůstane až do její sklizně - zpravidla v měsíci říjnu.Je zřejmé,že tímto jsou zde lovecké příležitosti -zejména oproti lesním honitbám-v letním období velmi omezené (týká se to především černé a srnčí zvěře).Situaci komplikuje kolektivizací zemědělství téměř zlikvidovaná síť polních cest a mezí.Z krátkodobého hlediska by se dala situace zlepšit spoluprací se zemědělci -ponecháním pruhů nízkých plodin v lánu plodin vysokých,či alespoň v okolí mysliveckých posedů.Z dlouhodobého hlediska může problém trvale vyřešit realizace prvků Územních systému ekologické stability krajiny -tedy realizace biokoridorů a trvalých protierozních pásů.Tedy trvalé rozčlenění stávajících rozlehlých lánů.
soubor ke stažení: 617.jpg (velikost: 52,31 kB)
6. 10. 2006
Po optimistickém růstu zaječí populace koncem 90. let, kdy jsme lovili přes 160 zajíců ročně, došlo k náhlému poklesu této populace po roce 2003, kdy celou naši republiku zasáhlo velmi dlouhé období sucha. Členská schůze MS se proto rozhodla pro všestrannou podporu této zvěře. Snížili jsme odlov, který se ustálil na 40 kusech a je jakousi kontrolou zdravotního stavu zajíce, protože donedávna byla naše honitba v ohnisku tularémie, která se ovšem právě od roku 2003 zatím neobjevila. Dále jsme založili v areálu myslivny políčko, kde jsme pěstovali krmnou mrkev, která byla následně rozvážena do různých částí honitby. Letos se počítá s rozšířením produkce o cukrovou a krmnou řepu. Dále jsou rozšiřovány počty zaječích krmelečků na objemové krmivo a napaječky na vodu. Na rozhraní polí a remízů byla vyseta krmná kapusta. Největším problémem je ovšem predační tlak šelem, zejména lišek a zatím jejich nedostatečné tlumení. Tento problém se snažíme řešit mj. i vybudováním sítě sklopců, jež plánujeme pro tento myslivecký rok. Množství trvalých i dočasných úkrytů pro zvěř je ve větší části honitby dostačující. Pouze část honitby tvoří větší, remízy nerozdělené, zemědělské celky. Možnost zvyšování ploch, sloužících k úkrytu zvěře či k zvýšení potravní nabídky, je závislá na ochotě vlastníků půdy. V komunikaci s nimi máme jistě ještě určité rezervy. Zaječí krmeleček je ke shlédnutí po kliknutí na název příspěvku.
soubor ke stažení: 412.jpg (velikost: 453,20 kB)
8. 3. 2006